|
|
Representation of Masculinity in J.R.R. Tolkien's The Lord of the Rings
BLÁHOVCOVÁ, Václava
Tato bakalářská práce se zabývá rozličnými typy maskulinity zobrazenými v mužských postavách v díle Pán prstenů J.R.R. Tolkiena a jejich porovnáním se stereotypy genderových rolí a zobrazením mužských postav ve fantasy žánru. První část se soustředí na Tolkienův život, vlivy na jeho dílo a přehled kritiky Tolkienova díla. Také představuje debatu o sexismu spojeného se stereotypním zobrazením ženských postav a jejich nedostatek v příběhu. Druhá část obsahuje stručný úvod do genderových studií feminity a maskulinity a žánru fantasy. Ve třetí části je analýza hlavních ras Středozemě a vybraných postav - Aragorna, Samvěda Křepelky, Froda Pytlíka a bratrů Boromira a Faramira - v kontextu maskulinity.
|
|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
|
Teologická antropologie ve světech J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise a George Lucase
Michálek, Ondřej ; Outrata, Filip (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
V této práci se zabývám tématem teologických motivů ve vybraných světech Johna Ronalda Reuela Tolkiena - Středozemě, Clive Staplese Lewise - Narnie a George Lucase - Star Wars. Ve světě Středozemně půjde o celý kánon, který obsahuje příběhy ze Středozemě se zaměřením na Pána prstenů a Hobita. Ze světa Narnie použiji všech sedm knih. Ve světě George Lucase porovnám hlavně tzv. G-kánon, vlastní materiál George Lucase. Pokud se vyskytne téma, které tímto kánonem nebude pokryto, podívám se do tzv. T-kánonu, případně do C-kánonu. Porovnám jednotlivé teologické otázky v přístupech autora ovlivněného anglikanismem, katolicismem a metodismem s budhismem. Nejdůležitějšími otázkami pro mě bude stvoření, hřích, milost, naděje, odpuštění a vykoupení. Pro jednotlivá témata porovnávám jednotlivé přístupy a jejich porovnání s biblickým vyprávěním. Cílem práce je tedy posouzení, zda a v jaké míře tyto příběhy odrážejí biblický pohled na člověka a na dějiny.
|
|
|
Narnie a Středozem: Etická fantasy C.S. Lewise a J.R.R. Tolkiena
CRKVOVÁ, Simona
Cílem této práce je srovnávací analýza dvou anglických fantasy ság pro děti: The Chronicles of Narnia autora Cliva Staplese Lewise a The Hobbit i The Lord of the Rings autora Johna Ronalda Reuela Tolkiena. Teoretická část práce podá informace o pohádkové a fantasy literatuře s přiblížením výše uvedených děl. Dále se bude zabývat životní zkušeností obou autorů, jejich spoluprací, a v neposlední řadě i morální filosofií Emmanuela Lévinase, zejména publikací Být pro druhého, jež se soustředí na etické otázky. Vlastní analýza se zabývá následujícími tématy: děti a dospělí, alternativní světy, vztah dobra a zla, konkrétní postavy a jejich náklonnost k dobru či zlu, posouzení odměn a trestů, a nejvyšší morální stav. Na základě této interpretace práce nastíní shodné a rozdílné přístupy obou autorů k této problematice.
|
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
|
Vlastní jména a toponyma v české a ruské verzi překladu knihy Pán prstenů
Tiagusheva, Tatiana ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce porovnává jediný český překlad s jedním z ruských překladů vlastních jmen a místních názvů v románu Pán Prstenů J. R. R. Tolkiena. Hledá původní význam jmen a názvů v jazyce originálu a snaží se vysvětlit, čím se překladatelé řídili, případně, co je mohlo vést k tomu či onomu řešení při překládání. Věnuje se také teoretické stránce překladu vlastních jmen a místních názvů, uvádí názory řady odborníků, popisuje existující metody překládání. Pomocí statistické analýzy porovnává přístupy české překladatelky a ruského překladatele, zjišťuje, jaké metody překladu (např. doslovný překlad, transkripce aj.) preferovali a kde při překladu chybovali. Součástí práce je také celkové porovnání a hodnocení překladů.
|
host ::
RSS.